Ekologie

Sluneční energie je podstatou všech obnovitelných zdrojů energie (větrná energie, vodní energie, biomasa apod.). Rozlišujeme 3 druhy převodu slunečního záření na záchytné ploše:

• Fototermální konverze (přeměna solární energie na tepelnou)
• Fotoelektrická konverze (fotovoltaika, přeměna části dopadové energie na elektřinu)
• Fotochemická konverze (fotosyntéza, fotoelektrolýza vody)

Z hlediska klasifikace přírodních zdrojů patří sluneční záření mezi nevyčerpatelné a nezměnitelné zdroje, nelze jej kvantitativně vyčerpat ani změnit jeho kvalitu.

Využívání obnovitelných zdrojů je jednou z priorit Evropské unie.

Jde o logický krok na cestě hledání alternativ pro pokrytí neustále rostoucí spotřeby energií. Pro tyto účely se jeví sluneční energie jako optimální - ať již z hlediska jejího dostatečného množství, dostupnosti anebo minimálního dopadu na životní prostředí (energetické vstupy pro výrobu technologie a její případná likvidace).

Rezervy zatím spočívají především v relativně nízké účinnosti solárních panelů, výkyvech v dodávce z takové výrobny (nestálost osvitu, nulový osvit v noci) a nemožnosti řízení výrobny tak, aby přitom nedocházelo ke ztrátám části dopadové energie.

Značná aktivita v tomto oboru přináší prostředky pro další vývoj, který uvedené nedostatky může eliminovat. Toho lze dosáhnout dořešením možnosti skladování elektřiny ve formě vylepšených baterií či nových technologií, např. grafenového superkondenzátoru, zvýšením účinnosti solárních panelů použitím nových materiálů a výrobních postupů, využíváním odrazů, chlazením, které zvýší účinnost při vysokých teplotách, použitím doplňkové technologie - např. spalování biomasy atp. Využívání obnovitelných zdrojů se zatím neobejde bez dotačních programů.

Že jde i tak o správnou cestu ukazuje pokles ceny technologií na vstupu, který se např. u fotovoltaiky pohybuje v řádech desítek procent. To spolu s neustále rostoucí cenou za elektřinu umožní v průběhu času budování výroben a jejich provoz i bez dotací.

Špatně nastavená dotační politika, prakticky nulový dohled odpovědných institucí nereflektující aktuální vývoj a zejména absence jakýchkoliv studií dopadů uvedené dotační politiky na makro i mikroekonomiku v ČR a následného stanovení limitů dotacemi preferovaného odvětví před schválením takto zásadního zákona však mnohde způsobili vytvoření nezdravého prostředí, jehož důsledkem bylo překotné budování výroben všude "kde se dalo". To na druhé straně - ve snaze snížit ekonomické dopady - vyvolalo další nestandardní kroky - zavedení dodatečných daní (v ČR platí od roku 2011 srážková daň 26% z tržeb - nikoli zisku - pro fotovoltaické výrobny), odebírání přislíbených výhod, stop stavy na nové instalace včetně střešních atp.

Takový postup bohužel vytváří negativní publicitu a rezervovaný pohled veřejnosti na využívání obnovitelných zdrojů. Vzhledem k celosvětově rostoucím nárokům na energie a tenčícím se zásobám fosilních paliv však musí lidstvo do budoucna s těmito zdroji vážně počítat.